Tradice dobrých skutků

service

V průběhu prosince je Stirlingova domácnost plná známých zvuků, vůní a činností, které přinášení vzpomínky z minulosti, které mě naplňují tak, jako je drahý hrnek naplněn horkou čokoládou.

Patří k tomu i skřípání starého gramofonu, který přehrává naše oblíbené vánoční melodie, každoroční vánoční focení v našich nových pyžamech, sledování vánočního příběhu s čínským jídlem u toho, čichání k domácímu banánovému chlebu, štědrovečerní přespávání v pokoji mé malé sestry a rodinné hraní karet. To jsou jen některé z tradic, které prošly bouřemi změn, které byly součástí mého domova, ale tento rok jsme začali s novou tradicí, o kterou bych se s vámi ráda podělila.

Vánoce jsou oslava narození Krista a jak si tradice žádá, dáváme dárky jako symbol darů, které předal moudrý muž Spasiteli. Dávání dárků je skvělá věc a zábava, ale ten největší dárek, který můžeme dát Kristovi, je sloužit lidem v nouzi. Vloni jsme se rozhodli, že uděláme nějakou laskavost ve prospěch každého člena rodiny. Po celý rok jsme na tom pracovali (ať už to bylo velké či malé). Každému členovi rodiny jsme napsali dopis, kde jsme uvedli, co jsme udělali v jejich prospěch a proč jsme si pro ně vybrali zrovna tohle. Poté jsme dopisy zalepili a dali je je pod vánoční stromeček, takže jsme si je všechny mohli na vánoční ráno přečíst. Byl to v této nové tradici první pokus, většina z nás (včetně mě) trochu otálela, takže tam bylo pár menší projektů, ale bez ohledu na to čtení si těch projektů přineslo velmi sladkého ducha do našich Vánoc a přimělo mě k tomu, že jsem chtěla být lepším člověkem.

Chtěla bych se s vámi podělit o jeden z nich. Má 22 letá sestra Brooke je velmi stydlivá a v žádném případě není ráda středem pozornosti, ale tohle byl skutek, který udělala v můj prospěch. Napsala:

„Často jsem prezentovala svou malou příležitost k tomu sloužit na denní bázi, ale bohužel jsem obvykle nejednala dostatečně rychle a pak byla ta možnost pryč. Takže tento rok místo toho, abych o tom přemýšlela a nebo se bála toho, co si lidi pomyslí, jsem se rozhodla prostě vstát a sloužit. Tady je pár příkladů toho, co jsem tento rok udělala:

– Viděla jsem staršího křesťanského misionáře, jak se snažil rozdávat kartičky. Každý ho ignoroval a tak jsem k němu přišla a zeptala se, jestli mi jednu může dát.
– Rozdávala jsem letáky v Provu, aby se lidé usmívali.
– Odvezla jsem nějaké lidi z autobusové zastávky do kampusu.“

Seznam pokračoval a na konci byl tento sladký příběh:

Šla jsem na ASU kampusu za jedním mužem a ačkoliv jsem mu neviděla do tváře, cítila jsem potřebu mu něco nabídnout. Samozřejmě, že jsem se bála, že ho urazím, pokud je v pohodě, takže jsem o tom přemýšlela, než se naše cesty rozdělily. Jak jsem tak šla pryč, vzpomněla jsem si na tebe a otočila jsem se, abych ho našla. Stál a čekal na křižovatce, chytila jsem ho a jen řekla: „Jste v pořádku?“. Podíval se na mě a řekl: „Mám hlad“. Věděla jsem, že nemám s sebou žádné peníze ani jídlo, tak jsem mu nabídla, že ho vezmu do jídelny a něco mu koupím, ale řekl, že je to v pohodě. Potom jsem se pro jistotu podívala do peněženky a našla tam pět dolarů. Nikdy s sebou nenosím hotovost a vůbec nevím, kde se to tam vzalo.“

Každý den chodíme a vidíme lidi, kteří mají naděje, obavy, starosti, rodiny, potřeby a touhy. Tím, že ostatním posloužíme, je přesně takhle budeme vnímat. Vnímat je raději jako jednotlivce, než jako dav. Příklad služby od Brooke mě přiměl být lepší v poskytování skutků jednotlivcům okolo mě.

Tento příspěvek přidala Lindsey na svůj web 15.1.2012

Originální článek: zde