Bezdomovec

bum

Musela jsem se 26.8. odstěhovat ze svého bytu a do svého nového jsem se bohužel nemohla nastěhovat dřív než třicátého. Takže v průběhu té skvělé třídenní části se ze mě stal bezdomovec. Nastěhovala jsem věci do koutu domu a spala na gaučích u přátel každý den…až na jednu noc. Moje kamarádka Kaitlyn mi předala klíče, neboť nebyla ve městě. Takže jsem se tam ukázala, odemkla dveře, ale k mému zděšení, její spolubydlící zamkla dveře pomocí malého řetízku. Ale ne! Strčila jsem svou vychrtlou malou ruku skrz dveře a pokoušela se ho uvolnit, ale bez ohledu na to, jak jsem své zápěstí napínala nebo jak jsem drtila svou ruku o dveře, bylo nemožné ten řetěz odemknout. Asi po 3 minutách zoufalého úsilí jsem to vzdala. Byla jsem blízko, ale přitom tak daleko.

Byly tři hodiny ráno a já nechtěla nikam volat a někoho budit. Otočila jsem se a šla ke své malé Toyotě Echo, která byla zaparkovaná 100 stop odtamtud. Ano, rozhodla jsem se přespat v autě. Spánek je teda dost silné slovo. Spali jste někdy v autě? Stočila jsem se na malém zadním sedadle do klubíčka a strávila dalších 5 hodin házením sebou, převracením se a opakovaným odtahováním bezpečnostního pasu.

Okolo čtvrté ranní mi byla opravdu zima, ale v autě jsem neměla žádné bundy či přikrývky. Jediná smysluplná věc, kterou jsem našla, byl spací pytel. Takže jsem vytáhla své spací oblečení a pečlivě ho přehodila přes své malé tělo. Snažila jsem se méně hýbat, aby mi to oblečení nepadalo.

Zním tak pateticky. Haha, nebyla to zábava, ale nemůžu si pomoct a směju se, když si na to znovu vzpomenu. Hnusná zábava. No, teď už jsem nastěhovaná do nového bytu a včera už jsem spala ve své vlastní posteli. Je úžasné, jak nejdřív musíme ztratit své věci, abychom je pak skutečně docenili. Budu se snažit být více vděčna za to, co mám, ale co hlavně, tak chci prokazovat více vděčnosti lidem v mém životě. Tři z mých prarodičů zemřeli v minulém roce a byli to první nejbližší členové rodiny, které jsem ztratila. Je spousta věcí, které bych udělala jinak, kdyby tu ještě byli. Ale protože nemůžu změnit minulost, tak se budu snažit tyto odlišnosti praktikovat u lidí, které ještě mám kolem sebe. Například se budu snažit volat své jediné žijící babičce jednou týdně. Je spousta věcí, které potřebuji zlepšit, ale už nikdy nechci někoho ztratit proto, abych si uvědomila, jak moc si ho vážím.

Tento příspěvek vložila Lindsey na svůj web 1.9.2011

Originální článek: zde