Jak už si někteří z Vás možná všimli, když se naše rodina sejde, tak dohánění aktuálního dění a hraní karet nás může zabavit na opravdu dlouhou dobu. Na Vánoce jsme přiměli Michaela Jacksona obrátit se v hrobě tím, že jsme se naučili jeho tanec k Thrilleru (na to se můžete podívat v jednom z dřívějších blogů). To s bezpočtem dalších příběhů dokázalo to, že Stirlingova posádka má pozměněné vnímání o společenských normách.

Takže, rodiče byli tento víkend ve městě a se sestrami jsme se s nimi samozřejmě setkali, abychom spolu strávili trochu kvalitního času. Šli jsme na večeři a potom jsme i za doprovodu tří přátel ze školy šli do hotelu rodičů. Asi po hodině pobytu ve stísněném hotelovém pokoji jsme vtrhli do chodby, běhali jsme různými směry a hledali místa ke schování se. Moje sestra Brooke nás následovala o chvíli později a říká „před pikolou za pikolou…“ (přeloženo tak, abychom tomu u nás rozuměli). Ano, hráli jsme na schovávanou. Byl to třípatrový hotel a každý z nás měl za úkol se schovat, projít všechna patra a pak se vrátit zpět do pokoje aniž by ho spatřil ten, kdo hledal. Dovoluji si říct, že ty dlouhé, prostorné chodby nás nutily být pořádně kreativní.

Nebudu lhát, že bylo docela trapné, když si žena sedla na gauč a našla 24 letou ženu (mě) rozvalenou pod dekorativními polštáři…“….ahoj..“.

Bezpochyby si cenu za nejlepší scénář rozdělila moje mamka a nový přítel mé mladší sestry. Před výtahem byly zavěšeny dřevěné dveře, které jste mohli zavřít před posuvnými kovovými dveřmi od výtahu. Když jste tak udělali, tak tam zůstal takový maly prostor mezi dřevěnými a výtahovými dveřmi. V jedné hře moje mamka slyšela někoho přicházet a v panice skočila za ty dveře před výtahem, které byly zavřené. K jejímu překvapení, Marinin přítel Ken už tam byl. Snažili se nesmát když předstírali, že situace není nepohodlná. Najednou uslyšeli povědomé zvonění a posuvné dveře za nimi se otevřely. Mamka a Ken se otočili a uviděli extrémně zmatenou rodinu. Abychom se podívali na to podívali z pohledu té rodiny – viděli 50 letou ženu a 20 letého chlapce, kteří tam stojí v tom stísněném prostoru a chechtají se, hmmmm.  Mamka se snažila celou podivně vypadající situaci zachránit a zkušeně prohlásila: „Uh, oh, děkuji, ano, tady je ten výtah Kene. Jedete do prvního patra? Perfektní.“

Bylo teprve sedm hodin a táta se schovával za rohem, když se ho jedna žena zeptala, jestli ho taky obtěžují ty malé děti, které musí pobíhat o patro výš. Důstojným způsobem odpověděl, že někteří lidé nemají respekt. Ona souhlasila a jakmile zašla za roh, táta okamžitě vyrazil zastavit to vyrušování. Posbíral své 20 a více leté „děti“ z gaučů, dveří a různých částí hotelu, vytáhl mamku zpoza automatu a tímto ukončil naši hru.

Chtěla bych se oficiálně omluvit, pokud jste byli ubytováni v Provu a něco vás vyrušovalo v hotelu. Nechtěli jsme nikoho obtěžovat a od této chvíle se budeme snažit my Stirlingové udržet si nižší profil. 😀

Tento článek přidala Lindsey na svůj web 21.3.2011.

Originální článek: zde